5.8.2023 - Sobota
A je to tady, zase po roce nastalo to ráno, TO ráno, kdy vstanu a zjistím, že musím odjet a nemám zabaleno a vše mi chybí a rychle lítám a sháním věci.
Pryč je moje přesvědčení, že si hezky zabalím do jednoho zavazadla. Chvatně beru věci ze skříní, věšáku, křesel a jiných odkládacích prostor a házím je do všech možných tašek. Pak do auta a hurá na sraz. Odjezd a po cestě přemýšlím, jestli mám všechno.
Příjezd vedoucích na tábor je vždy ve znamení zmatků a rychlých akcí, ale už jsem tady, rychle vybalit, připravit tábořiště na zítřejší vypuknutí a pak se trochu odreagovat s kytarou.
Jen škoda že nám prší, trochu se to komplikuje, ale nevadí, optimistická předpověď počasí nás žene dopředu.
6.8.2023 - Neděle
Poslední doladění, a vedoucí si odjíždějí do Prahy pro děti. Všichni dorazili v pořádku a po večeři proběhl brífink a úvod do celotáborové hry.
7.8.2023 – Pondělí
Ráno budíček, pohoda jsem odpočinutý a vyspinkaný do růžova, jsem trochu překvapen, že není rozcvička, ale vzápětí mě vyvedou z omylu, že to není trvalá změna, ale dočasné řešení abychom neměli první den hned všechno mokré. Po snídani jsme měli lehký program, jelikož ještě stále nás neopustil přítel déšť. Odpoledne se počasí umoudřilo, a i když fouká tak neleje a my jsme konečně mohli vzít kvéry a jít do lesa vyzkoušet co jsem se teoreticky naučili dopoledne. Evidentně se teorie a praxe dost liší. Nešlo to tak hezky jako na těch obrázkách, ty přesuny sem tam zprava do leva, kleknout stoupnout utíkat lehnout. Prý se tomu říká přískoky. Byl jsem rád, že můžeme jít na večeři. Po večeři nás čeká táborový oheň a opékání buřtů, vidíš mami jo ono se to dá opékat, a ne že se to jenom dává do lahví jako utopenci. Taky nám pan nadporučík a pan major zahráli na kytary a to ti bylo tááááák krásné. Asi se taky budu učit hrát na kytaru. No je skoro půl desáté tak dobrou noc, už nás ženou do umýváren jak tomu říkají na osobní hyjenu.
8.8.2023 – Úterý
No tvl to už je ráno? Oni to teda říkali, že budu unavený, ale že až tak? To jsem to teda dopracoval. Ale co, je to sice kapku horší, ale nic co bych nezvládnul holt se dneska budu šetřit a večer půjdu spát dřív. Takže rozcvička je pohodová pak snídaně a hurá na výcvik, jenže ouha. Je poledne a už cítím, že mě kapku bolí nohy a dochází dech, ještě že máme ten polední klid kdy se zregeneruju. Je to sice opruz po táboře chodit s pistolí a brýlemi, ale co bych neudělal, abych byl připraven na obranu tábora před nepřítelem, či jiným gangem pašeráků. Jo to vlastně ani nevíš, jsme najatý donem Hrochollinim na pašování a budování skrýší. Obrázek Dona Hrochiolliniho sem radši nedávám, jelikož je hrozně ošklivý a tváří se nepřátelsky. Po obědě jsem si trochu odpočinul a s chutí vyrazil na další výcvik. Před večeří proběhla přísaha nováčků, ještě že už to mám za sebou. Sakra i po mě chtěj abych pochodoval. No po večeři máme lehčí program, jelikož ta svíčková byla naprosto luxusní. I domácí knedlíky tady dělaj.
Lehký program nám narušila konkurenční skupina pašeráků, které se říká skauti jelikož nosí žlutý šátky, to je teda taky nápad jasně žlutej šátek do zeleného lesa. Nicméně zkusili to, přepadli nás, a odtáhli s nepořízenou neboť my jsme ty nejlepší a své pozice ubráníme. To my nikdy nebudeme takticky postupovat do předem připravených pozic.
9.8.2023 – Středa
A saprlot, vzbuzení do deště není zrovna moc příjemné, a ještě nás hnali na rozcvičku. Oni to s tím výcvikem asi myslí vážně. Už si začínám zvykat na tu rutinu, budíček, rozcvička, úklid, no ten nedávám ale snažím se, hygiena to jako zuby a podobně, a snídaně, teplý čajík a rohlíček, Víš, že nám jezdí pro čerstvé každý den? Pak nástup a dopolední činnost, ale dneska byla kapku změna, odpoledne jsme si zabalili batůžky se svačinkou spacáčkem a karimatkou a vydali se na přežití. Teda oni to nemyslí vážně že budeme v dešti přežívat. Stejně nás pošlou zpátky na večeři.
Neposlali, ty vado, voni jsou asi magoři, fakt jsme v lese, máme udělané přístřešky ve kterých jsme v teple a suchu, nasbírané suché dřevo a ohýnek vesele plápolá a udržuje dobrou morálku. V Kotlíku bublá čajíček a opečeme si maso s chlebem. Už se těším mám hrozný hlad. Pak se půjde spinkat a bude to určitě zážitek spát v lese. Zprávu zase podám zítra papa mami a tati a když to přežiju tak se ozvu.
10.8.2023 – Čtvrtek
Drazí doma, já už nemůžu. Ráno sice pohodička v lese se spalo krásně, zima nebyla a o hlídky jsme se vystřídali. Snídanička, pohodička, čajíček a dopoledne uteklo jak voda. Balíme a jdeme zpátky do stálé základny. Odpoledne zase výcvik ale před večeří jsme dostali za úkol sejmout nějakou spojku. Prostě týpek v tralaláčku a sáčku s kufříkem připoutaným k zápěstí si to štráduje jen tak lesem div, že si nepíská nějakou veselou písničku. Tak jsme na něj hópli ze dvou stran a ten se divil, chvilku jsme se váleli ale nakonec on zůstal ležet a my jsem vyhráli. Dovedli jsme ho do tábora kde si ho vzali do parády lidi od zpravodajců a to mu nezávidím. Po večeři malinko oddych jelikož se jdeme koupat do sprch, takže umytý budeme oni na to velitelé dohlídnou, stejně jako dohlížejí ráno a večer na vyčištění zubů. Pak nějaký pohodový program a půjdeme spinkat. Tak dobrou noc a zítra podám zase hlášení.
11.8.2023 – Pátek
Výcvik střídá výcvik, akce stíhá akci, a já nemám ani čas si pořádně uvědomit jak to utíká. Pořád do mě cpou nějakou výuku a cvičné mise, k tomu ještě základní dovednosti přežití a já už nevím kde mi hlava stojí, včera večer jsem se přistihl jak si na zubní kartáček chci dát leštidlo na kanady. Ach jo, potřebuju asi dovolenou. Po obědě se z ničeho nic, přiřítil nepřítel teda konkurenční gang a v patách za ním finanční stráž. Samozřejmě jsme nelenili a konkurenci sejmuli a zajistili si tak vyšetřování od financů, ale věříme, že to bude v pohodě a vše se vyšetří. Odpoledne jsem se vrátili dřív z výcviku a začali se balit na dva dny do lesa, už se moc těším. Odpočineme si, teda možná. Večer po zabalení jsme koukali na zajímavý a poučný film Valiant.
12.8.2023 – Sobota
Dobalení a odchod, sakra co víc napsat. Mám na zádech asi tak tunu a táhnu si jídlo. To mi nikdo neřekl, že to jídlo tak váží. Asi budu mamince pomáhat s nákupy, když vím kolik to váží.
13.8.2023 – Neděle
To jako fakt? Pořád jsme venku je hrozný vedro a musíme si všechno sebou tahat? No nevím, jestli není lepší být v tom táboře. Vlastně není. Jsme v lese pohodička klídek, jen kdyby to jídlo tolik nevážilo, a ta voda taky není nejlehčí. Jinak si užíváme bydlení v přírodě a máme pohodičku s občasným bojem a hrou.
14.8.2023 – Pondělí
Tak jo, přežil jsem. Návrat na základnu proběhl dle plánu, a po vybalení nás čekala zajímavá hra s názvem Čepobití alias Listí. Byl jsem zvědavý na její průběh do té doby, než nám vedoucí ukázali jak vypadá uklizená chatička, tedy vystěhovali nám všechny věci a když byla prázdná tak byla uklizená na 10 bodů. Ale věci jsme si samozřejmě vynosili sami. Pěkně jsme je rozdělili na čisté, špinavé, mokré, ještě to jde, no možná to půjde, ne to už nejde. Jelikož zjistili, že máme hodně suchých a čistých věcí, tak nás oblékli do toho nejšpinavějšího a šup s námi do potoka, teda jako že operace Mekong v deltě řeky Kongo. Na jedno odpoledne jsem se přenesli v čase a místě. No užili jsme si to a jsou z toho moc hezké fotky. Po večeři jsme hráli scénky pro našeho patrona Dona Hrocholliniho a pak odpočinkový fotbálek.
15.8.2023 – Úterý
Sakra je to fičák, pomalu nestíhám ani chodit na záchod, natož abych něco psal, jsme stále ještě živí a zdraví, jme pořád na nějaké ostré misi nebo ještě dolaďujeme výcvik. Dopoledne jsme byli přepadeni, nepřátelským pašeráckým gangem skautů. Odpoledne jsem si docvičili pohyb v terénu a měli eteapu na získávání surovin. Přece jenom vybudování parádní pašerácké skrýše něco stojí. V podvečerních hodinách, což tady znamená po večeři, jsme měli jednání s překupníkem, který nám zaplatil za zboží co se nám podařilo vybrat u konkurence. A pak se stalo to co se muselo stát. Víš jak jsem psal, že u nás v táboře došlo k mimořádné situaci? Tak byl soud s jedním naším členem, kterého nechci jmenovat. Ale Šulc to nesl statečně a jelikož jsem skoro mafie, tak jsme krásně uplatili žalobce, aby nebyl tak přesvědčivý, a pár členů poroty, kteří by mohli hlasovat v neprospěch. A hle výborný obhájce ho z toho hned vysekal. Problém je, že se trochu obáváme, že nám financové teď připraví peklo.
16.8.2023 – Středa
A je to tady, předposlední den tábora. Ne tak jsem se spletl. Je středa, polovina týdne a já už si pletu dny i hodnosti, včera večer jsem za to klikoval. Ach jo prý hodnost podkapitán není. Sakra. Takže pořád je co se učit a pořád je kde se zlepšovat. Ráno místo budíčku neplánované Bopo, a jak jsem psal včera, tak financové nás pěkně vyhmátli a šli nám vybrat skrýše. Museli jsme být rychlejší, a taky jsme byli. Sice jsem se kryli palbou a takticky postupovali do předem připravených pozic (lepší název pro ústup), ale zvládli jsem si zachránit všechny věci. Dopoledne pak zase výcvik a odpoledne už nás to naštvalo a tak jsme se prostě vydali vybrakovat skladiště skautů, jelikož nám už otravovali život dlouho. Překvapivě se nám to zase povedlo a přitáhli jsme asi 5 beden jejich kontrabandu. Už je náš a tak jsem to oslavili komplexním výcvik, jako jsou kliky, dřepy a podobné cvičení. Po večeři byl odpočinkový večer se sportováním. A pak nastala tma, a tma znamená průšvih. Jsme v chatičkách, klidně si kecáme, a najednou to přišlo. Ozvalo se „BOPO“. Oblíbená akce „BLUDIČKA“ neboli nepřítel se ozdobí do lightsticků tedy chemických světel, tedy těch úzkých náramků a je v lese ve tmě, kde vyčkává, až k němu přeběhneme po louce a zastřelíme je. A pak konečně vytoužený spánek.
17.8.2023 – Čtvrtek
Zase ráno, ty jo mám pocit že jsem před chvilkou zavřel oči, únava se projevuje na všem a na všech, zbraně se ničí, naštěstí máme výborného technika, baterie odcházejí a ani se nerozloučí, my kolabujeme. Skoro jak roboti jedeme na automat a zvládáme tu denní rutinu. Vstaneme, rychle na rozcvičku a pak umýt v umývárce koukneme do zrcadla. Jediné na co se zmůžeme, je neznám Tě, ale umeju Tě. Pak kouknu znova a stejně se nepoznávám, před pár dny to byla měkká chlapecká tvář, ale teď na mě kouká tvář ostříleného tvrdého vojáka, pašeráka a všemi mastmi mazaného podloudníka. I ten co mu říkají Rambo by někam zalezl kdybych na něj hodil vlídný pohled natož kdybych se zamračil. Jediný kdo je úplně v pohodě přede mnou je Chuck Norris. Dopoledne poslepu třídíme náboje, a odpoledne pak bojujeme o území a vlajky. Večer je poslední boj o skrýše. A teď mi to dochází. Zítra je opravdu poslední den tábora. Musím se na to jít vyspat jelikož to bude určitě perné.
18.8.2023 – Pátek
Aha něco je špatně. Ráno se probudím a vím, že je něco divného ve vzduchu. Jo mám to. Poslední den. Sakra to to uteklo nějak moc rychle. Takže jak začít, jo, už jsem myslel, že rozcvička nebude. Po rozcvičce ještě poslední program v četě. A pak to vypuklo. Poslední BOPO a s ním i poslední hromadný útok. Nepřítel nás chtěl napadnou, ale my jsme mu vypálili rybník a překvapili jsme ho velice překvapivým útokem, kdy jsme byli tak rychlý, že tam nepřítel ještě nebyl. Teprve vyrazil ze svých pozic, ale pozdě. Už jsem je měli zaměřený a nepřiblížili se k nám ani se svým BVP, naopak jsme my podnikli soustředěnou ofenzívu a vozidlo jim zničili. Poté jako vždy jsme je zatlačili do pasti a postříleli jak no já nevím jak nepřítele. S písní jsme se vrátili na obídek a po poledním klidu už si jen vychutnali sladké výhry.
19.8.2023 – Sobota
Poslední chvíle na táboře, už nevím co mám psát. Prostě se těším domů, k Vám drazí rodiče, k mamince a tatínkovi, do své postýlky, ke svému počítači, telefonu, tabletu a jiným elektronickým vymoženostem. A nebojte takových táborů ještě vydržím hodně.
Srpna, 11 v 16:13